|
| |
|
|
Návštěvnost v Krkonošském národním parku – ochota platit za kulturní ekosystémové služby a vliv pandemie Covid-19 na návštěvnost v parku
Krejčí, Tomáš
Diplomová práce se zabývá tématem ochoty platit za ekosystémové služby v Krkonošském národním parku. Zkoumán je také vliv COVIDových opatření na návštěvnost v tomto Národním parku. Cílem práce bylo zjistit potencionální ochotu návštěvníků Krkonošského národního parku platit za vstup. Sekundárním cílem práce bylo na základě dat ze sčítacích zařízení umístěných v Národním parku vyhodnotit vliv opatření proti Covid-19 na návštěvnost. V práci bylo užito metody literární rešerše, která objasnila koncept ekosystémových služeb, jejich hodnocení a platby za ně, včetně metody ochoty platit. K naplnění cíle práce bylo využito kvantitativního výzkumu, při kterém byla data získána z dotazníkového šetření. Data byla následně zpracována do kontingenčních tabulek a pomocí grafického zobrazení interpretována. Byla zjištěna nejčastější částka, kterou jsou návštěvníci ochotni zaplatit za vstup do Národního parku, konkrétně 50 KČ. Data ze sčítacích zařízení ukázala, že opatření proti Covid-19, která nějakým způsobem omezují pohyb obyvatelstva, mají negativní vliv na návštěvnost v Národním parku.
|
|
|
Legislativa NP Krkonoše a dalších evropských národních parků vzhledem k regulaci podmínek cestovního ruchu
JELÍNKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce je vypracována pro účely Krkonošského národního parku (dále KRNAP).V práci je zdokumentován stav sportovních aktivit a jejich legislativního ukotvení na území KRNAPU a na území dalších evropských národních parků s obdobnými geomorfologickými podmínkami. Cílem této práce je srovnat problematiku sportovních a rekreačních aktivit a její řešení v různých evropských národních parcích. Hlavním výsledkem jsou zpracovaná dotazníková šetření z jednotlivých evropských národních parků a vedlejším výsledkem návrhy opatření, která mají v cizině úspěch a bylo by možné je implementovat do české legislativy, upravující podmínky cestovního ruchu v národních parcích.
|
|
|
Analýza rozšíření ochranářsky důležitých travních druhů v krkonošské tundře s využitím dálkového průzkumu Země
Ježek, Vít ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Lucie (oponent)
Analýza rozšíření ochranářsky důležitých travních druhů v krkonošské tundře s využitím dálkového průzkumu Země Abstrakt Cílem této práce bylo testovat aplikaci klasifikačních metod maximální věrohodnosti, Random forest, Support vector machine a objektově orientované klasifikační metody s klasifikátorem Support vector machine na vybraných plochách v krkonošské reliktní arkto-alpínské tundře za účelem mapování rozšíření vegetace se zaměřením na ochranářsky důležité travní druhy. Pro výzkum byla využita předzpracovaná multitemporální hyperspektrální data a multispektrální data z UAS s prostorovým rozlišením 0,03 m resp. 0,06 m a hyperspektrální letecká data s prostorovým rozlišením 0,6 m společně s trénovacími a validačními daty nasbíranými botaniky přímo v terénu s využitím GPS (všechna data pocházela z let 2019-2021). Klasifikace dosáhly výborných výsledků. Nejlepších celkových přesností bylo dosaženo objektově orientovanou metodou klasifikace, jejíž přesnost se pohybovala mezi 80-95 %. Podobně dobrých výsledků bylo dosaženo také pixelovými metodami Random forest a Support vector machine (nejvyšší celková přesnost 94 %). Z důležitých travních druhů byly nejlépe vyklasifikovány Calamagrostis villosa (zpracovatelská přesnost 99,73 %, uživatelská přesnost 99,95 %) a Deschampsia cespitosa (zpracovatelská...
|
|
|
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady ortofot
Pajmová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady Cílem této studie je analyzovat změny vegetac alpínské tundry v Krkonoších s využitím archivních a současných leteckých snímků s červeným, zeleným a modrým pásmem a prostorovým rozlišením 0,5 m. tři rozdílnými typy vegetace a dále širší území východní tundry epších výsledků klasifikace bylo testováno několik klasifikačních objektově orientovaná klasifikace) podrobnější analýzu travních druhů byla pro oblast použita neřízená a rozšířená časová řada ortofot (5 časových horizontů) Nejvyšší celková přesnost byla ve všech studovaných oblastech přes 70 %, v některých případech přes 80 %. výjimkou Luční hory (58 %), byly p nejlepší celkové přesnosti vyšší než 65 % Po porovnání výsledků klasifikací mezi lety 2004 a 2020 se ukázal možný trend vývoje důvodu malé přesnosti klasifikací dat z nelze spolehlivě doložit Klíčová slova: tundra, dálkový průzkum Země, Krkonošský
|
|
| |
|
|
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat
Jelének, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Halabuk, Andrej (oponent)
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru APEX pro mapování invazivních rostlin a lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem práce byla tvorba klasifikačního algoritmu, který využívá navržené vegetační indexy. Metodika byla založena na hledání spektrálních příznaků při využití in-situ měřených biofyzikálních parametrů LAI, fAPAR a biochemickém parametru obsahu chlorofylu. Metodika dále navrhuje řešení obecně známých problémů vztahu vegetačních indexů a LAI, jako je saturace a vzájemná korelace s obsahem chlorofylu. Klasifikace se zaměřovala na invazivní druhy rostlin šťovík alpský a lupinu mnoholistou, dvě luční společenstva - smilkové a trojštětové louky a sekané trávníky. Výsledkem práce je kromě navrženého metodického postupu řada klasifikovaných map vybraných oblastí Krkonoš a spektrální knihovny obsahující spektra nejvýznamnějších klasifikovaných druhů a společenstev a mnoha druhů lučních rostlin. Klíčová slova: hyperspektrální obrazová data, APEX, LAI, fAPAR, vegetační indexy, invazivní rostliny, luční společenstva, Krkonošský národní park
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Jelínková, Jindřiška (oponent)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
|
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
|
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Nováková, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na krajinu v česko-polském pohraničí. V práci byly specifikovány vybrané oblasti Krkonoš a srovnány příklady hospodaření a probíhající spolupráce v pohraničí. Nejprve byla podrobně charakterizována oblast Krkonošského národního parku. V práci byly použity kromě rešeršního šetření metoda srovnávací a metoda terénního šetření. Z výsledků vyplývá, že krajina Krkonoš je významně ovlivněna lidskou činností, nicméně i přesto jsou na ni vázána unikátní rostlinná společenstva a živočišné druhy. Tomu je přizpůsoben i management území. Bylo zjištěno, že spolupráce Správy Karkonoskiego Parku Narodowego a Správy Krkonošského národního parku intenzivně probíhá a je na velmi vysoké úrovni. Obě správy úzce spolupracují na zachování unikátnosti území a snaží se o udržitelný cestovní ruch na území Krkonošského národního parku.
|
host ::
RSS.